Stálá expozice v prostorách středověkého hradního paláce je věnována klíčové roli, kterou sehráli členové panovnické rodiny v dějinách Moravy i samotného hradu Veveří v období vrcholné gotiky.
Hrad Veveří, hlavní moravské sídlo knížat, markrabat a králů z rodu Přemyslovců se v roce 1334, téměř po třiceti letech vlády zástavních pánů, vrátil do majetku další panovnické dynastie vládnoucí ve středověkých zemích Koruny české – Lucemburků. Zatímco moravský markrabě Karel, budoucí císař svaté říše římské a český král, sídlil na hradě pouze výjimečně, jeho mladší bratr markrabě Jan Jindřich učinil z Veveří hlavní moravskou panovnickou rezidenci, která zároveň sloužila jako důležitá zemská pevnost, pokladnice a místo důležitých diplomatických jednání. Svoji roli nejdůležitějšího zeměpanského hradu si Veveří podrželo i během neklidných časů domácích válek a následně vlády císaře Zikmunda a jeho švagra moravského markraběte Albrechta Habsburského.